ČR hledá EUstar


  Další volby. Další spása lidstva. Volil jsem už mnohokrát. Můj hlas povětšinou propadl, nejsem zrovna mainstreamový typ. Co k tomu dodat. Změna kurzu Euroniku se nekoná. Nějak pořád nechápu, že nabádání "jděte určitě k volbám, je to důležité" znamená v překladu: Naval nám ten hlas a pak drž ústa, neboť vládneme. A tak ČR hledá v dalším kole EUstar.
  Z plakátů se šklebí individua, jež by měla sedět za katrem anebo v blázinci. Ale to se může. To je totiž, byl jsem poučen, politika, a v politice prý naše hvězdy nejvyšší (nejvzdálenější) nenesou za nic zodpovědnost. Není to sice logické, ale je to patrně demokratické, takže posvátné pravidlo.
  Až půjdu k urně, naštěstí mám komu to hodit. Stále lze najít solítéry, kteří sice nemají na nic vliv, ale jejich svědomí je přítomno a abstinující. Neočekávám zvrat. Tedy ne z ČR. Podstatné bude, jak dopadnou volby v Německu. Jen se mi nějak nechce věřit, že nakonec vůbec proběhnou.
  Až půjdeš zase volit a je jedno koho a kam, vyvaruj se, prosím, rozhádání se se sousedem, manželkou, milenkou, sourozencem, potomkem, dědou či babičkou. Vyvaruj se toho, protože přesně tak se opravdová politika nedělá. Nechtěj nikomu diktovat svůj názor, nezkoušej mít pravdu, protože ji dozajista nemáš. Nechtěj válku, svár, nenávist. Hledej možnosti, jak spolupracovat. Má-li míti jakákoliv forma života budoucnost, musí umět sdílet, dělit se, dávat, odpouštět, respektovat a tolerovat se, musí se umět i účinně bránit a vědět, co skutečně obranou je a kde začíná agrese. Pokud toto "evropané" nezvládnou, příroda je jednoduše odepíše jako nepovedený projekt.
  Podvodníci v rolích politiků nás zkoušejí. Není jejich vinou to, co se děje. Plnou zodpovědnost nesou voliči. Proto zkus tentokrát za plentou uvažovat trochu jinak. Zapomeň na žvásty o menším zlu, na kecy, které nás přivedly do bahna eurounijních lží. Svěř svůj hlas tomu, komu by si svěřil život vlastního dítěte, byť takový kandidát nepůsobí ani světácky, ani hrdinsky, nemá ostré lokty, nevolí velká slova. Jak už jsem napsal - ČR unii nezmění. Změnit ale můžeme sebe. Můžeme se přestat bát. Můžeme si začít pomáhat namísto oškubávání se o poslední kačenu. Pojďme se změnit. Pojďme zbohatnout. Můžeme mít spoustu zlata... v srdcích. Hladovět nebudem. Když přestaneme zem znásilňovat a začneme ji milovat. Energie bude dost, když přestaneme plýtvat. Žádný stát na světě nás nepřepadne, pokud bude zřejmé, že jsme stateční a vytrvalí. Buďme lepší. Pak přijdou lepší politici. Zrušme instituci vlády, neboť svobodní lidé si vládnou sami. Je toho hodně, čeho jest zapotřebí napravit.
  Pojďme k volbám a nebojme se zklamání. Půjde-li náš hlas od srdce, nikdy nepropadne. Už navždy zůstane zapsán v kronice věků, nikdy nezmizí. Je to hlas tvoření, počátku, nového života, ba i nesmrtelnosti. Ďábel je naopak velmi smrtelný. Proto děsí. Zastrašuje na potkání, boří a plení. Přeji ti, laskavý čtenáři a spoluobčane, ve volební místnosti šťastnou ruku. Vždyť běží přeci jen i o tvou duši.

Úvod

© 2016 Jaroslav Kőhler | Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!